Náskok a zbavení ostychu
U nejmenších dětí, které se učí cizí jazyk ještě před zahájením školní docházky, k jeho osvojení používají stejnou část mozku jako v případě mateřštiny. To jim umožňuje lépe zvládat náslech výslovnosti i různé gramatické jevy. Navíc netrpí ostychem v pozdějším věku, což bývá pro děti, které neabsolvují kurzy angličtiny pro nejmenší, typické.
Čím déle, tím lépe
Důležitá je doba, po kterou se student daným oborem zabývá, u cizích jazyků to platí dvojnásob. Podle teorie Malcolma Gladwella je důležité pro osvojení cizího jazyka alespoň 10 000 hodin, čehož lze dosáhnout na prahu dospělosti, nutné je ale začít s angličtinou pro děti už v předškolním věku.
Výuka jazyků zvyšuje kreativitu
Podle vědců výuka cizích jazyků zlepšuje kognitivní schopnosti, učení podporuje kritické myšlení a zlepšuje paměť, koncentraci, dokonce schopnost multitaskingu a kreativitu. Děti, které se od malička učí druhý nebo třetí jazyk, vykazují i lepší znalosti matematiky, což potvrzují srovnávací testy.
Pro zvýšení kulturní empatie
Učení podněcuje zájem a zvědavost, protože cizí jazyk je úzce propojen s kulturou, geografií nebo folklorem. Děti jsou tak od malička vystaveny jiným kulturám a přebírají způsoby nebo zvyklosti, které nejsou pro danou zemi typické. Ruku v ruce s učením se tak zvyšuje kulturní empatie a odbourávají předsudky vůči cizím národnostem nebo kulturám.
Jeden nebo dva cizí jazyky?
Všeobecně se lidé domnívají, že nejmenší děti mohou být z učení cizích jazyků zmatené. Není tomu tak, protože jejich orientace ve vícejazyčném prostředí je přirozená, k tomu jsou schopny se učit nejen jeden cizí jazyk, ale klidně rovnou dva!
